Astronomická mapa České republiky
Vyhledávání podle slov:
>> ZPĚT
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Schulsternwarte "Johannes Franz" Bautzen, Czornebohstraße 82, 02625 Bautzen, Germany
tel. 49 (0) 359 1 27 78 90 | http://www.sternwarte-bautzen.de | sternwarte.bautzen@t-online.de

Hvězdárna s malým planetáriem (ZKP-1, průměr kopule 6 m, 42 míst) je vybavena celou řadou astronomických přístrojů v několika kopulích, doplněných výstavou astronomických přístrojů.

geografická poloha 14° 26′ 5″ | 51° 10′ 45″ | 207 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Radovan Kováč, Platanová 647, 29 471 Benátky nad Jizerou
tel. 775 331 321 | http://www.muzeumbenatky.cz/ | radovan.kovac@volny.cz

Lidová hvězdárna v Benátkách nad Jizerou byla otevřena v roce 1980; nachází se na severozápadním okraji města, vedle silnice na Slivno a Měčeříž. Pod pětimetrovou kopulí zde najdete dalekohled typu meniscus-cassegrain 150/2250 doplněný Sometem binarem 25x100. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena na základě telefonické domluvy, event. v případě zajímavých nebeských úkazů.

geografická poloha 14° 48′ 39″ | 50° 17′ 20″ | 240 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
56-160 (p-ta Wińsko) Białków gm. Wińsko 6
tel. 48 (071) 389 80 24 | http://www.astro.uni.wroc.pl

Hvězdárna v Białkowě (zal. 1928 jako soukromá pozorovatelna) patří Astronomickému ústavu Vratislavské univerzity. Je vybavena největším koronografem na světě 530/14000 a horizontálním coelostatem o průměru objektivu 30 cm, stejně jako reflektorem o průměru objektivu 60 cm. Jak už vyplývá z přístrojového vybavení, zdejší pracovníci se zaměřují především na studium Slunce.

geografická poloha 16° 34′ 5″ | 51° 26′ 57″ | 120 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kulturní zařízení města Boskovice, kpt. Jaroše 15, 680 01 Boskovice
tel. 516 453 544 | http://www.kulturaboskovice.cz/hvezdarna.htm

Hvězdárna Boskovice je umístěna v budově Základní umělecké školy na náměstí 9. května. Pro pozorování jsou k dispozici dva reflektory typu newton 240/1440 s pevnou montáží a přenosný 125/900. Hvězdárna je v provozu od roku 1961, v roce 1997 proběhla její celková rekonstrukce.
Návštěvu je nezbytné předem telefonicky domluvit (skupiny pěti až dvaceti zájemců), podmínkou je pouze jasné počasí.

geografická poloha 16° 39′ 55″ | 49° 29′ 14″ | 379 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
V Zahradách, 250 01 Brandýs nad Labem

V Brandýse nad Labem na zahradě rodinného domu v ulici Na Nižším hrádku (poblíž Masarykova náměstí) postavil roku 1927 svoji soukromou hvězdárnu s meteorologickou stanicí (měří se dodnes) jeden z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století Antonín Bečvář (1901-1965). Hlavním přístrojem byl reflektor typu newton o průměru objektivu 22 cm, doplněný dvěma fotografickými komorami (dnes na Hvězdárně v Úpici). Ve zdejší pozorovatelně se sledovaly i meteory, Slunce a další astronomické jevy. Hvězdárna po smrti Antonína Bečváře zanikla a připomíná ji pouze kopule a pamětní deska.

Antonín Bečvář se zasloužil o výstavbu observatoře na Sklanatém Plese (vč. její záchrany na sklonku druhé světové války), jako první ředitel zásadně ovlivnil její odborný program zaměřený na studium Slunce, komet a meteorických rojů. Celosvětově se proslavil ucelenou řadou atlasů noční oblohy, od fotografického až po výjimečné kartografické práce – Atlas Coeli, Atlas Eclipticalis, Borealis a Australis, které neměly po celou druhou polovinu 20. století konkurenci. Na sklonku života byl bohužel perzekvován komunistickou mocí a jeho význam byl po dlouhé desetiletí značně potlačován. Je jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Bečvář (na odvrácené straně) má průměr 67 km a nachází se v blízkosti nápadného kráteru Necho obklopeného soustavou světlých paprsků.

geografická poloha 14° 39′ 37″ | 50° 11′ 23″ | 180 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kraví hora 2, 616 00 Brno
tel. 541 321 287 | http://1066.wms66.wedos.ws

Hvězdárna a planetárium Brno byla otevřena v roce 1954 v podobě malé pozorovatelny s otáčivou kopulí o průměru 7 m. V roce 1959 bylo přistavěno planetárium o průměru klenby 8,5 m (projektor ZKP-1), přednáškový sál, pozorovatelna s odsuvnou střechou a několik kanceláří. V roce 1991 vznikla další přístavba se sálem velkého planetária o průměru kopule 17,5 m (projektor Spacemaster). V letech 2010 a 2011 prošla celá budova radikální přestavbou v rámci projektu Přírodovědné exploratorium. V letech 1974 až 2010 organizace nesla pojmenování po polském astronomovi Mikuláši Koperníkovi (tj. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně). Je příspěvkovou organizací statutárního města Brna.

Dnes Hvězdárna a planetárium Brno představuje multivizuální centrum pro popularizaci nejrůznějších věd, především z oblasti neživé přírody. Věnuje se také propagaci brněnských univerzit a velkých vědeckých projektů realizovaných na území města Brna. Prostory jsou ideální pro středně velké kulturní aktivity, stejně jako akce kongresové či incentivní turistiky.

Interiér budovy Hvězdárny a planetária Brno zdobí reprodukce malé části souhvězdí Plachty o rozměrech 7x11 m. Hlavní dominantou nadále zůstává kopule velkého planetária s řadou speciálních projektorů, stejně jako netradiční sedadla. Podzemním podlaží lze nalézt sál exploratoria s interaktivními exponáty, vzorky mimozemských hornin, reprodukcemi vesmírných objektů, jedinečným projekčním systémem atd.

V astronomické pozorovatelně jsou instalovány dalekohledy SCT EdgeHD 356/3910 mm, refraktor 150/2250mm pro veřejná pozorování denní i noční oblohy a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 60 mm. V odborné pozorovatelně je instalován dalekohled SCT 356/3910 mm. Kopule z roku 1954 prošla v roce 2012 částečnou rekonstrukcí, nyní se v ní nachází historická expozice s refraktorem 200/3000 a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 100 mm.

Hvězdárna a planetárium Brno nabízí pořady pro laickou i odbornou veřejnost, v jejích prostorách se konají nejrůznější kulturní akce a ve spolupráci s Masarykovou univerzitou i odborná pozorování hvězdné oblohy.

geografická poloha 16° 35′ 2″ | 49° 12′ 15″ | 304 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602 00 Brno
tel. 541 141 111 | http://tubo.fce.vutbr.cz/

Nejstarší dochovaná hvězdárna na území Brna sice leží na Kraví hoře, nikoli však na jejím vrcholu, nýbrž na střeše Fakulty stavební Vysokého učení technického. Malá observatoř vznikla při Ústavu nižší a vyšší geodézie tzv. České techniky v roce 1911. Její skutečný rozvoj však nastal po roce 1922, kdy profesor Bohumil Kladivo (1888-1943) začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, na které byl od roku 1924 jmenován zatímním správcem astronomického ústavu. Astronomické přístroje této fakulty byly dočasně instalovány právě v pozorovatelně Techniky – jednalo se například o refraktor o průměru objektivu 13 cm, přesné hodiny a další. Hvězdárna se také stala základním geodetickým bodem pro celé Brno, profesor Kladivo se významně angažoval při měření tíhového zrychlení v prostoru Moravy, v suterénu budovy A na ulici Veveří stanovil první referenční tíhový bod pro naše státní území. Během druhé světové války však bylo vybavení observatoře buď vráceno na Přírodovědeckou fakultu nebo rozkradeno.

Zajímavé je, že se tato pozorovatelna používá dodnes: Spravuje ji Ústav geodézie Vysokého učení technického a vybavena je nejmodernějšími přístroji pro určování zeměpisných souřadnic. Nachází se zde časová základna, meteorologická stanice a na původním astronomickém pilíři (probíhá celou budovou) je nyní zeměměřičský bod TUBO, který slouží pro síť GPS a výzkum místního gravitačního pole Země (v České republice se druhá taková stanice nachází na vrcholu Pecný v Ondřejově). Také díky němu víme, že se euro-asijská kontinentální deska, na které leží i Kraví hora, posouvá rychlostí 27 mm/rok směrem na severovýchod.

U příležitosti 60. výročí úmrtí v únoru 2003 byla pozorovatelna přejmenována na Kladivovu observatoř. Nejstarší (zachovaná) brněnská hvězdárna sice není veřejnosti přístupná, je však viditelná z křižovatky ulic Rybkova a Žižkova, na vrcholu budovy Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

geografická poloha 16° 35′ 35″ | 49° 12′ 21″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Pod skalkou 10, 751 24 Brodek u Přerova
http://www.brodek.wz.cz

Menší pozorovatelna v Brodku u Přerova (součást skautské stanice) je vybavena kopulí přístupnou ze střechy, ve které se ukrývá refraktor 80/1200 pro sledování Slunce i objektů vzdálenějšího vesmíru. K dispozici je také několik menších přístrojů. Hvězdárna se nachází na východním okraji města, je viditelná z železniční tratě nebo z cesty od Přerova, pro veřejnost není přístupná a o jejím aktuálním stavu není nic známo.

geografická poloha 17° 20′ 46″ | 49° 28′ 48″ | 207 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Křinice 163, 550 01 Broumov
tel. 721411594 | cestmir.cerny@tiscali.cz

Soukromá pozorovatelna Čestmíra Černého má rozměry 2x2 m s odklápěcí střechou s dalekohledem typu maksutov-cassegrain 200/2000 s několika teleobjektivy. Otevírací doba není dána, záleží na počasí a zájmu návštěvníků (po telefonické nebo osobní dohodě). Název hvězdárničky je odvozen od vyhlášené horské chaty "Hvězda" na vršku Broumovských stěn, pod kterými se Křinice nacházejí.

geografická poloha 16° 18′ 1″ | 50° 34′ 27″ | 409 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Opavská 41
tel. 720 283 985 | gallib@tiscali.cz

Otevřena od roku 2013. Ve vybavení je SC305/3050, MC90/1250, chromosférický dalekohled 90/1250, Navigator 1, StellaCam3. Přes den je možné pozorovat detaily na Slunci a sluneční erupce. Návštěva po předchozí domluvě.

geografická poloha 17° 28′ 39″ | 49° 59′ 37″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
al. Planetarium 4 skr. p. 10, 41-500 Chorzów
tel. 48 (032) 241 32 96 | http://www.planetarium.chorzow.net.pl

Největší a nejstarší polské "Planetarium Śląskie" bylo založeno v roce 1955. Pod kopuli o průměru 23 metrů se vejde téměř 400 diváků. Přilehlá hvězdárna je vybavena dalekohledem o průměru objektivu 30 cm. Součástí areálu jsou velké sluneční hodiny, meteorologická a seismická stanice, knihovna s 10 tisíci svazky... V programu této instituce najdete představení pro všechny věkové skupiny (až několikrát denně).

geografická poloha 18° 59′ 32″ | 50° 17′ 24″ | 315 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zátkovo nábřeží 4, 370 01 České Budějovice
http://www.hvezdarnacb.cz | hvezdarna@hvezcb.cz

Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích seznamuje širokou veřejnost s poznatky z oboru astronomie a příbuzných přírodních věd, podílí se na mimoškolním vzdělávání dětí, mládeže i dospělých. Můžete zde shlédnout představení pod umělou hvězdnou oblohu planetária (typ ZKP-1 v projekční kopuli o průměru 8,5 m, autorem panoramatu Českých Budějovic je akademický malíř Jiří Tichý), audiovizuální pořady, přednášky, filmová představení, výstavy spojující přírodní vědy s výtvarným zážitkem a samozřejmě také pozorovat Slunce nebo noční oblohu. K tomuto účelu je v kopuli připravena celá řada přístrojů, počínaje zrcadlovým cassegrainem 310/4000, přes refraktory 150/1840 a 110/1480 (první z nich je přizpůsoben pro sledování Slunce) a konče několika přenosnými dalekohledy. Otevřeno je od pondělí do pátku a o vybraných sobotách.

Českobudějovická hvězdárna – v parku na soutoku Vltavy a Malše – byla založena roku 1937 Jihočeskou astronomickou společností, planetárium bylo dobudováno v roce 1971. Astronomickému výzkumu se věnuje její pobočka na vrcholu Kleti.

Na českobudějovické hvězdárně je archiv cca 10 000 negativů pořízených v poslední třetině 20. století na Hvězdárně na Kleti v rámci programu sledování planetek a komet. Na stejném místě je také uložen stále se rozrůstající elektronický archiv CCD snímků (vč. projektu KLENOT). Oba archivy jsou přístupné pouze na požádání a pro výzkumné účely.

geografická poloha 14° 28′ 14″ | 48° 58′ 22″ | 394 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Ostravská 67, 737 01 Český Těšín
http://www.sweb.cz/hvezdarna_tesin

Hvězdárna (otevřena roku 1960) se nachází v areálu Těšínského divadla, provozovatelem je Kulturní a společenské středisko v Českém Těšíně. Členové zdejšího astronomického klubu pořádají každý měsíc pro veřejnost sledování zajímavých objektů noční oblohy. Hlavním přístrojem v kopuli je zrcadlový dalekohled typu newton 500/3000. Součástí nabídky jsou přednášky s astronomickou tematikou, exkurze a besedy pro školy. O akcích hvězdárny je veřejnost informována ve zpravodaji kulturního střediska. Instituce nemá stanoveny žádné otevírací hodiny a její činnost závisí na volném čase členů, jejich nadšení a ochotě.

geografická poloha 18° 36′ 45″ | 49° 44′ 46″ | 250 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
AK – Kulturní dům, Opavská 161, 747 22 Dolní Benešov
tel. 553 651 340 (večer) | http://hvezdarnadbenesov.unas.cz | františek.gaidecka@agroup.cz

Pozorovatelna Astronomického kroužku v Dolním Benešově byla otevřena v roce 1986 a dnes disponuje dalekohledy typu newton 150/100 a 200/2000 (vlastní konstrukce), které jsou umístěné na střešním prostoru Kulturního domu pod odsuvnou střechou. Řešení je námětem pro levné a rychle zhotovené stanoviště. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena od září do poloviny května každý pátek večer za příznivého počasí, při mimořádných úkazech (zatmění, zákryty apd.) a na požádání i v jiném období. Pozorování je bohužel rušeno místním osvětlením, k dispozici je však řada menších mobilních dalekohledů využívaných při externích pozorováních.

geografická poloha 18° 6′ 44″ | 49° 55′ 14″ | 240 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Technische Universität Dresden, Institut für Planetare Geodäsie, Lohrmann-Observatorium, D - 01062 Dresden, Germany
tel. 49 (0) 351 4 63 34 097 | http://astro.geo.tu-dresden.de | lohrmobs @ rcs.urz.tu-dresden.de

Součástí Technische Universität Dresden je malé planetárium ZKP-1 (průměr 5 m, 20 míst) a hvězdárna vybavená několika astronomickými dalekohledy (refraktor 300/5000, schmidt-cassegrain LX 200 MEADE). Kromě toho je ve městě druhá pozorovatelna Sternwarte "Alexander Frantz" (Hofmannstraße 11).

geografická poloha 13° 45′ 39″ | 51° 2′ 34″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
náměstí Odboje 304, 544 01 Dvůr Králové nad Labem
tel. 499 320 189 | http://www.gym-dk.cz | hvezdarna@gym-dk.cz

Malá hvězdárna ve Dvoře Králové nad Labem je součástí budovy gymnázia (na střeše). Slouží k příležitostnému pozorování pro členy astronomického kroužku při gymnáziu, až na výjimky není určena pro veřejné pozorování. Ke sledování oblohy jsou používány triedry, Somet binar 25x100 a především schmidt-cassegrainův astronomický dalekohled Meade LX200 250/2500.

geografická poloha 15° 48′ 43″ | 50° 25′ 49″ | 320 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
PTMA Oddział Gliwice, Gliwickie Centrum Organizacji Pozarządowych, ul. Jagiellońska 21, 44-100 Gliwice
tel. 48 (032) 238 24 55 | http://ptma-gliwice.astronomia.pl | ptma-gliwice@astronomia.pl

Malá hvězdárna (reflektor typu newton 25 cm) místních astronomických nadšenců, pro veřejnost otevřená jenom příležitostně.

geografická poloha 18° 42′ 51″ | 50° 23′ 54″ | 242 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Weitraerstraße 81, 3950 Gmünd

V kopuli o průměru 4 metry se nachází cassegrain 350/4000. Hvězdárna je přístupná pouze výjimečně.

geografická poloha 14° 51′ 50″ | 48° 46′ 10″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Scultetus-Sternwarte, An der Sternwarte 1, D-02827 Görlitz, Germany
tel. 49 (0) 358 17 82 22 | http://www.astronomie-sachsen.de/goerlitz

Hvězdárna disponuje dalekohledem cassegrain-newton 400/2000, k dipozici je i malé, ale udržované planetárium (70 míst). Pozorování i představení pod umělou oblohou se odehrávají především o víkendech.

geografická poloha 14° 58′ 7″ | 51° 9′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Studentská 11, 736 01 Havířov-Podlesí

Na východním okraji města Havířov (na střeše gymnázia) existuje kopule malé hvězdárny (bez dalekohledu). V současné době několik nadšenců usiluje o její znovuotevření, pravidelně ve středu se zde schází astronomický klub.

geografická poloha 18° 27′ 36″ | 49° 46′ 33″ | 319 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.