Astronomická mapa České republiky
Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: ° ′
Najít místa v okruhu města:
Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
nám. T. G. Masaryka 130/12-14, 796 01 Prostějov
Na průčelí prostějovské Nové radnice nelze přehlédnout orloj, který ukazuje kalendářní měsíce v roce, postavení Měsíce a Slunce na obloze. Radnice s 66 metrů vysokou věží pochází z počátku 20. století (stejně tak i orloj).
geografická poloha 17° 6′ 33″ | 49° 28′ 19″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Dlouhá jízda 1253, 405 01 Děčín
http://www.zamekdecin.cz/
Na druhém nádvoří děčínského zámku (na místě hradu Přemyslovců, doloženého již roku 1128, kdy tu kníže Soběslav I. věznil a oslepil kněžice Břetislava) jsou barokní hodiny s bohatou výzdobou, snad z počátku 18. století (zrestaurovány 2004).
geografická poloha 14° 12′ 34″ | 50° 46′ 44″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kraví hora 2, 616 00 Brno
tel. 541 321 287 | http://1066.wms66.wedos.ws
Hvězdárna a planetárium Brno byla otevřena v roce 1954 v podobě malé pozorovatelny s otáčivou kopulí o průměru 7 m. V roce 1959 bylo přistavěno planetárium o průměru klenby 8,5 m (projektor ZKP-1), přednáškový sál, pozorovatelna s odsuvnou střechou a několik kanceláří. V roce 1991 vznikla další přístavba se sálem velkého planetária o průměru kopule 17,5 m (projektor Spacemaster). V letech 2010 a 2011 prošla celá budova radikální přestavbou v rámci projektu Přírodovědné exploratorium. V letech 1974 až 2010 organizace nesla pojmenování po polském astronomovi Mikuláši Koperníkovi (tj. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně). Je příspěvkovou organizací statutárního města Brna.

Dnes Hvězdárna a planetárium Brno představuje multivizuální centrum pro popularizaci nejrůznějších věd, především z oblasti neživé přírody. Věnuje se také propagaci brněnských univerzit a velkých vědeckých projektů realizovaných na území města Brna. Prostory jsou ideální pro středně velké kulturní aktivity, stejně jako akce kongresové či incentivní turistiky.

Interiér budovy Hvězdárny a planetária Brno zdobí reprodukce malé části souhvězdí Plachty o rozměrech 7x11 m. Hlavní dominantou nadále zůstává kopule velkého planetária s řadou speciálních projektorů, stejně jako netradiční sedadla. Podzemním podlaží lze nalézt sál exploratoria s interaktivními exponáty, vzorky mimozemských hornin, reprodukcemi vesmírných objektů, jedinečným projekčním systémem atd.

V astronomické pozorovatelně jsou instalovány dalekohledy SCT EdgeHD 356/3910 mm, refraktor 150/2250mm pro veřejná pozorování denní i noční oblohy a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 60 mm. V odborné pozorovatelně je instalován dalekohled SCT 356/3910 mm. Kopule z roku 1954 prošla v roce 2012 částečnou rekonstrukcí, nyní se v ní nachází historická expozice s refraktorem 200/3000 a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 100 mm.

Hvězdárna a planetárium Brno nabízí pořady pro laickou i odbornou veřejnost, v jejích prostorách se konají nejrůznější kulturní akce a ve spolupráci s Masarykovou univerzitou i odborná pozorování hvězdné oblohy.
geografická poloha 16° 35′ 2″ | 49° 12′ 15″ | 304 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Mendlovo náměstí 1a, 603 00 Brno
tel. 543 424 043 | http://www.mendel-museum.org | info@mendel-museum.org
Astronomickými pozorováními se v Brně zabýval také Johann Gregor Mendel (1822-1884), botanik a jeden ze zakladatelů genetiky. Kromě známých experimentů s křížením rostlin se po zvolení za opata kláštera na Starém Brně zabýval také meteorologickými pozorováními. To jej v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století přivedlo ke sledování slunečních skvrn, kterým zcela mylně přičítal zásadní vliv na počasí. Bohužel většina jeho kreseb povrchu Slunce se ztratila, v Mendlově muzeu - Muzeu genetiky však dodnes uchovávají jeho jednoduchý zradlový dalekohled (stále funkční) a některé meteorologické přístroje.

Johann Gregor Mendel je také jeden z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Mendel (na odvrácené straně) má průměr 138 km a nachází se v blízkosti velké impaktní struktury Mendel-Rydberg, objevené až na základě výškových měření sondy Lunar Prospector v roce 1998.
geografická poloha 16° 35′ 38″ | 49° 11′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Nosačická 1713, 274 01 Slaný
tel. 312 525 730 | http://www.volny.cz/hvezdarna | hvezdarna@volny.cz
Tím nejzajímavějším, co může Městská hvězdárna ve Slaném nabídnout, jsou bezpochyby veřejná pozorování denní i noční oblohy (za jasného počasí po celý rok) doprovázená odborným výkladem zaměstnanců hvězdárny. Kromě toho je možné si prohlédnout přístrojové vybavení hvězdárny a astronomicky zaměřené výstavy (např. expozici minerálů). Oblíbené jsou také přednášky z astronomie a kosmonautiky. Městská hvězdárna připravuje pro všechny věkové kategorie žáků a studentů audiovizuální pořady doplňující školní výuku. Součástí programů pro školy je pozorování Slunce.

Hvězdárna, která byla otevřena v květnu 1963, má v současnosti jednu otočnou kopuli. Hlavním přístrojem je zrcadlový dalekohled typu cassegrain 500/7800, doplněný refraktorem 110/2004. Velký dalekohled i s montáží je v provozu pro veřejnost od roku 2002.
geografická poloha 14° 5′ 24″ | 50° 14′ 12″ | 320 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kulturní zařízení města Boskovice, kpt. Jaroše 15, 680 01 Boskovice
tel. 516 453 544 | http://www.kulturaboskovice.cz/hvezdarna.htm
Hvězdárna Boskovice je umístěna v budově Základní umělecké školy na náměstí 9. května. Pro pozorování jsou k dispozici dva reflektory typu newton 240/1440 s pevnou montáží a přenosný 125/900. Hvězdárna je v provozu od roku 1961, v roce 1997 proběhla její celková rekonstrukce.
Návštěvu je nezbytné předem telefonicky domluvit (skupiny pěti až dvaceti zájemců), podmínkou je pouze jasné počasí.
geografická poloha 16° 39′ 55″ | 49° 29′ 14″ | 379 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámecký park, Růžová zahrada, 769 01Holešov
tel. 728 605 017 | http:// hvezdarna-holesov.wz.cz | patrik.trncak@centrum.cz
Hvězdárna v bývalém altánku v tzv. Růžové zahradě – několik desítek metrů od holešovského zámku a zámecké obory – byla otevřena již roku 1959. Po odchodu posledních nadšenců v roce 1987 chátrala až téměř zanikla. Znovu začala být obnovována v roce 2006 – v kopuli o průměru 6 metrů je nyní umístěn dalekohled Nexstar 102 SLT (102/660). Na hvězdárně se organizují pozorování večerní oblohy, astronomický kroužek (děti i dospělí), prohlídka vybavení, případně i přednášky. Otevřeno má po předchozí domluvě, event. během výjimečných astronomických úkazů.
geografická poloha 17° 35′ 3″ | 49° 19′ 56″ | 230 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Morávka
Krátce po poledni 6. května 2000 byl na denní obloze několika tisíci lidmi z velké části střední Evropy sledován jasný meteor, jehož průlet se shodou náhod podařilo ze tří různých míst zaznamenat i videokamerou. Událost sledovaly také americké umělé družice, zvukový doprovod zachytily i seismografy.

V okolí obce Morávka v Moravskoslezských Beskydech se nakonec zřítilo nejméně dvě stě kilogramů kamenných meteoritů (chondritů), z nichž se dosud podařilo nalézt sedm exemplářů. První objevený meteorit (0,2 kg) dopadl jen těsně vedle dvou hrajících si děvčat. Díky komplexnímu sledování ze Země i ze špionážních družic jde o historicky vůbec nejlépe
dokumentovaný pád meteoritu. První tři z nalezených meteoritů jsou součástí sbírek Národního muzea v Praze, další skončily v rukou soukromníků.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha 18° 32′ 0″ | 49° 36′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
588 45 Dolní Cerekev 78
Na faře v Dolní Cerekvi nedaleko Jihlavy (č.p. 78) jsou sluneční hodiny s jemnou stupnicí a kalendáriem. Byly vytvořeny v roce 1853 (renovovány 1970) a je na nich český nápis "Užij nynější – pamětliv poslední".
geografická poloha 15° 27′ 27″ | 49° 20′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Prvního Pluku 17, 186 00 Praha
tel. 420 224 918 288 | http://www.czechspace.cz/ | info@czechspace.cz
Česká kosmická kancelář (CSO – Czech Space Office) je nezisková organizace, která se již od založení v roce 2003 snaží o rozvoj kosmonautiky v České republice. Slouží jako informační a poradenské centrum v oblasti kosmických aktivit a zároveň působí jako prostředník pro navazování kontaktů mezi českými a mezinárodními institucemi v oblasti kosmonautiky.

Kromě informačních a konzultačních služeb se pracovníci CSO zabývají tvorbu analýz a studií o projektových příležitostech a zapojení českých pracovišť do kosmických programů, pořádáním seminářů a školení o pravidlech fungování ESA a příležitostech v evropském kosmickém programu včetně programu GMES, propagací českých pracovišť na mezinárodních výstavách a pořádáním vzdělávacích akcí pro školy, univerzity i širokou veřejnost.
geografická poloha 14° 26′ 31″ | 50° 5′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.