756 23 Jablůnka
Na východním okraji vesnice Jablůnka mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím se nachází nejhlubší vrt ve střední Evropě – dílo Jablůnka 1, který v roce 1982 dosáhl hloubky 6506 m (dnes již uzavřený).
geografická poloha
17° 57′ 19″ | 49° 22′ 58″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Letiště Praha-Kbely, Mladoboleslavská 2, 197 00 Praha
tel. 973 207 504 | http://www.militarymuseum.cz/
tel. 973 207 504 | http://www.militarymuseum.cz/
Letecké muzeum bylo založeno v roce 1968 v areálu vojenského letiště Praha-Kbely, dnes jej spravuje Historický ústav Armády České republiky. S množstvím exponátů sice patří mezi největší sbírky tohoto druhu v Evropě, ovšem kosmonautika je zde více než opomíjena. Až na pár drobných ukázek věnovaných letu Vladimíra Remka v roce 1978 do vesmíru (kosmická strava, model Sojuzu, několik fotografií) jsou veškeré české úspěchy dokonale ignorovány.
geografická poloha
14° 31′ 19″ | 50° 7′ 7″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
407 79 Mikulášovice
U hlavní silnice, na protější straně kostela sv. Mikuláše, stojí jednopatrový dům s balkónem a kulatou věží s kopulí o průměru 3 metry. Jedná se o pozůstatky soukromé hvězdárny Adolfa Krause. Pozorovatelna byla vybudována v roce 1913, zanikla po úmrtí majitele v roce 1939. Vybavena byla dalekohledem o průměru objektivu 15 cm.
geografická poloha
14° 21′ 38″ | 50° 57′ 58″ | 420 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Lysá hora
Na Lysé hoře (1324 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.
geografická poloha
18° 26′ 0″ | 49° 33′ 0″ | 1324 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Petřín 205, 118 46 Praha
Před budovou Štefánikovy hvězdárny na Petříně stojí socha československého politika a také astronoma Milana Rastislava Štefánika (1880 - 1919) od akademického sochaře B. Kafky. Generál francouzské armády, letec, diplomat a spoluzakladatel československého státu vystudoval na Univerzitě Karlově astronomii, díky kontaktům s francouzskými astronomy Camille Flammarionem a Julesem Janssenem začal spolupracovat s hvězdárnou v Meudonu, odkud podnikl několik expedic za úplným zatměním Slunce, pomáhal vybudovat pozorovatelnu na tichomořském ostrově Tahiti a alpském Mount Blanku (šestkrát vystoupal na vrchol). Za první světové války vstoupil do francouzské armády (průzkumný letec), organizoval československé legie, a stal se spoluzakladatelem samostatného Československa. Tragicky zemřel při letecké nehodě u Bratislavy 4. května 1919.
geografická poloha
14° 23′ 51″ | 50° 4′ 53″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Mendlovo náměstí 1a, 603 00 Brno
tel. 543 424 043 | http://www.mendel-museum.org | info@mendel-museum.org
tel. 543 424 043 | http://www.mendel-museum.org | info@mendel-museum.org
Astronomickými pozorováními se v Brně zabýval také Johann Gregor Mendel (1822-1884), botanik a jeden ze zakladatelů genetiky. Kromě známých experimentů s křížením rostlin se po zvolení za opata kláštera na Starém Brně zabýval také meteorologickými pozorováními. To jej v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století přivedlo ke sledování slunečních skvrn, kterým zcela mylně přičítal zásadní vliv na počasí. Bohužel většina jeho kreseb povrchu Slunce se ztratila, v Mendlově muzeu - Muzeu genetiky však dodnes uchovávají jeho jednoduchý zradlový dalekohled (stále funkční) a některé meteorologické přístroje.
Johann Gregor Mendel je také jeden z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Mendel (na odvrácené straně) má průměr 138 km a nachází se v blízkosti velké impaktní struktury Mendel-Rydberg, objevené až na základě výškových měření sondy Lunar Prospector v roce 1998.
Johann Gregor Mendel je také jeden z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Mendel (na odvrácené straně) má průměr 138 km a nachází se v blízkosti velké impaktní struktury Mendel-Rydberg, objevené až na základě výškových měření sondy Lunar Prospector v roce 1998.
geografická poloha
16° 35′ 38″ | 49° 11′ 28″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Libušina třída, 623 00 Brno-Kohoutovice
Na brněnském sídlišti Kohoutovice (jihozápadní část města), na travnaté ploše nedaleko prodejny Albert, jsou umístěny velké moderní sluneční hodiny s číselníkem na přibližně válcové ploše, které doplňuje kalendárium, analema a otvorový ukazatel. Vznikly v 80. letech 20. století (kovář A. Haberman).
geografická poloha
16° 32′ 24″ | 49° 11′ 42″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
hrad Loket, Zámecká 67, 357 33 Loket
http://www.loket.cz/
http://www.loket.cz/
Nejstarší známý český meteorit byl zřejmě náhodně vyorán již v 15. století. Původně měl podobu "koňské hlavy" o průměru až 50 cm a váze více než 110 kg. Uložen byl na hradě Loket, resp. ve sklepení zdejší radnice, a vázala se k němu řada pověstí. Například o zakletém purkrabím Botho z Eulenburgu, jenž loketské poddané sužoval těžkými robotami.
Po rozpoznání pravé podstaty počátkem 19. století byl železný meteorit postupně rozřezáván, jeho vzorky se staly součástí většiny světových muzeí. Největší exemplář (79 kg) je v Muzeu přírodní historie ve Vídni, Národní muzeum v Praze vlastní sádrový model původního meteoritu, na hradě Lokti se dochoval kus o hmotnosti 14 kg.
Po rozpoznání pravé podstaty počátkem 19. století byl železný meteorit postupně rozřezáván, jeho vzorky se staly součástí většiny světových muzeí. Největší exemplář (79 kg) je v Muzeu přírodní historie ve Vídni, Národní muzeum v Praze vlastní sádrový model původního meteoritu, na hradě Lokti se dochoval kus o hmotnosti 14 kg.
geografická poloha
12° 45′ 16″ | 50° 11′ 14″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
Tím nejzajímavějším, co může Městská hvězdárna ve Slaném nabídnout, jsou bezpochyby veřejná pozorování denní i noční oblohy (za jasného počasí po celý rok) doprovázená odborným výkladem zaměstnanců hvězdárny. Kromě toho je možné si prohlédnout přístrojové vybavení hvězdárny a astronomicky zaměřené výstavy (např. expozici minerálů). Oblíbené jsou také přednášky z astronomie a kosmonautiky. Městská hvězdárna připravuje pro všechny věkové kategorie žáků a studentů audiovizuální pořady doplňující školní výuku. Součástí programů pro školy je pozorování Slunce.
Hvězdárna, která byla otevřena v květnu 1963, má v současnosti jednu otočnou kopuli. Hlavním přístrojem je zrcadlový dalekohled typu cassegrain 500/7800, doplněný refraktorem 110/2004. Velký dalekohled i s montáží je v provozu pro veřejnost od roku 2002.
Hvězdárna, která byla otevřena v květnu 1963, má v současnosti jednu otočnou kopuli. Hlavním přístrojem je zrcadlový dalekohled typu cassegrain 500/7800, doplněný refraktorem 110/2004. Velký dalekohled i s montáží je v provozu pro veřejnost od roku 2002.
geografická poloha
14° 5′ 24″ | 50° 14′ 12″ | 320 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Královská obora 233, 170 21 Praha
tel. 220 999 001 | http://www.planetarium.cz | planetarium@planetarium.cz
tel. 220 999 001 | http://www.planetarium.cz | planetarium@planetarium.cz
Největší středisko Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy sídlí v budově postavené v letech 1958 až 1960 podle návrhu profesora J. Frágnera na okraji Královské obory, zvané Stromovka (činnost oficiálně zahájilo 20. listopadu 1960 v rámci dnes již neexistujícího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka). Jeho základem je kulová kopule o průměru 23,5 metru, pod kterou bylo nejdříve instalováno projekční planetárium GP-II firmy Carl Zeiss Jena (1955-1988), od roku 1991 nahrazené strojem Zeiss Cosmorama (jediné v České republice), doplněným od roku 1996 novým automatizovaným řízením a dalšími projektory, vč. laserové aparatury. Planetárium má kapacitu 210 diváků, jeho klenba sahá až 15 metrů vysoko a s celkovou plochou 843 metrů čtverečních představuje největší projekční plochu v České republice; tvoří je jemně děrované hliníkové plechy nastříkané bílou barvou.
Původní kinosál byl roku 2002 rekonstruován na sál Starvid (94 míst), ve kterém je od roku 2005 projekční systém Digistar 3. V rozsáhlém foyer planetária je stálá výstava astronomie a kosmonautiky vč. automatizovaného malého planetária ZKP-1 (původně v Plzni, rok výroby před 1957) s unikátní projekční kopulí o průměru 7 metrů. Součástí expozice je i starý přístroj projekčního planetária GP-II.
Planetárium Praha je otevřeno denně kromě pátků. Dopoledne slouží zejména školním výpravám, odpoledne, večer a o víkendech veřejnosti.
Původní kinosál byl roku 2002 rekonstruován na sál Starvid (94 míst), ve kterém je od roku 2005 projekční systém Digistar 3. V rozsáhlém foyer planetária je stálá výstava astronomie a kosmonautiky vč. automatizovaného malého planetária ZKP-1 (původně v Plzni, rok výroby před 1957) s unikátní projekční kopulí o průměru 7 metrů. Součástí expozice je i starý přístroj projekčního planetária GP-II.
Planetárium Praha je otevřeno denně kromě pátků. Dopoledne slouží zejména školním výpravám, odpoledne, večer a o víkendech veřejnosti.
geografická poloha
14° 25′ 40″ | 50° 6′ 20″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.