Z území České republiky letos spatříme hned dvě zatmění – obě proběhnou v srpnu a obě budou stát za pozornost. Tím prvním bude částečné zatmění Slunce, po němž bude následovat částečné zatmění Měsíce.
Toto zatmění bychom mohli popsat jako večerní. Odehraje se totiž před západem Slunce, nízko nad západním obzorem. Pokud z něj chcete zahlédnout co nejvíc – protože každá minuta se počítá – musíte jej sledovat z míst s co nejlepším výhledem směrem na západ, kde je obzor co nejnižší. Jinak vám Slunce zapadne zbytečně brzy.
Následující časy berte s mírnou rezervou, záleží totiž na tom, odkud se budete na zatmění z České republiky dívat. Úkaz odstartuje přibližně v 19:20 středoevropského letního času. Do pravého dolního okraje zářivého slunečního disku se v tu chvíli „zakousne“ temná silueta Měsíce, aby pak zvolna postupovala směrem k levému hornímu okraji Slunce.
Za Měsícem nakonec zmizí cca 90 % Slunce. Stane se tak ve 20:12, kdy zatmění vyvrcholí (nastane maximální fáze úkazu). Nezakrytá část Slunce – oněch zbývajících 10 % – bude mít podobu uzoučkého zářivého srpku, který nás ovšem bude stále intenzivně oslňovat.
V okamžiku maximální fáze již bude Slunce v těsné blízkosti horizontu anebo dokonce pod ním. Šťastnější pozorovatelé na západě ČR, kteří dostanou slabou čtvrthodinku k dobru, budou moci ještě zaznamenat mírný ústup Měsíce ze slunečního kotouče. I pro ně ale zatmění záhy skončí.
Doslova mizerně a nic na tom nezmění ani naše našlapané dalekohledy. Na vině je špatný výhled směrem nad západ. Ať už se budete na zatmění dívat z naší pozorovací terasy anebo třeba z přilehlého parku Kraví hory, budou vám stát v cestě vzrostlé stromy i budovy. Neříká se nám to snadno, ale nejlépe uděláte, pokud si letošní zatmění Slunce vychutnáte odjinud.
Snadná pomoc. Najděte si takové (nejlépe vyvýšené) místo, z něhož budete mít co nejlepší výhled směrem na západ. Pokud chcete mít jistotu, že vás nic nepřekvapí, vydejte se na vybrané pozorovací stanoviště pár dní předem a na západ Slunce se odtamtud podívejte (v rámci oněch několika dní se pozice západu Slunce za obzor změní jen mírně).
Rádi byste si vychutnali úplné zatmění Slunce? Pak si musíte počkat až do roku 2135... anebo se vydat za hranice České republiky.
V čem je vlastně hlavní rozdíl mezi částečným a úplným zatměním? Rozhodně nejde jen o to, že Měsíc zcela zakryje sluneční disk. Během úplného zatmění se totiž okolo Slunce rozzáří jinak očima nepozorovatelná rozsáhlá sluneční koróna (nejsvrchnější část spletité sluneční atmosféry) a na potemnělém nebi se dokonce objeví i nejjasnější hvězdy a planety.
Ale nejen to. Úplné zatmění nabízí jedinečný zážitek i díky tomu, co se během něj odehrává přímo okolo vás – den se náhle promění téměř v noc, ochladí se, občas se zvedne mírný vítr, utichne zpěv ptáků…
Vše dohromady vytváří z každého úplného zatmění Slunce velkolepou podívanou. Letos nám hraje do karet, že jej máme doslova na dosah. Stačí za ním vyrazit na západ Evropy. Kam přesně? Do míst, která se nacházejí v tzv. pásu totality.
Toho názvu se nelekněte – nejde o nic jiného než o úzký pás pnoucí se po zemském povrchu (široký pár set kilometrů a dlouhý tisíce kilometrů), z něhož je zatmění vidět jako úplné čili totální.
V případě úplného zatmění 12. srpna 2026 prochází pás totality přes východní část Grónska, západní pobřeží Islandu, na ně navazující oblasti Atlantského oceánu a konečně Španělsko, včetně Baleárského souostroví ve Středozemním moři.
Všude tam dostanou pozorovatelé příležitost spatřit úplné zatmění. Ale pozor! V závislosti na poloze potrvá různě dlouho. Nejdéle – necelé dvě minuty – se jím budete moci kochat ze severního Španělska. Počítejte však s tím, že v těchto přímořských oblastech panuje zvýšené riziko nepříznivého počasí. A ať už budete v rámci Španělska kdekoliv, Slunce budete mít vždy velmi nízko nad západním obzorem.
Místo k pozorování proto vybírejte nanejvýš pečlivě. S ohledem na délku úplného zatmění, výhled směrem na západ i meteorologické podmínky. Pomoci vám může interaktivní mapa na webové stránce timeanddate.com, která zobrazuje průběh zmíněného pásu totality po zemském povrchu.
Kliknutím na konkrétní pozici v mapě pak dostanete i informaci o tom, jak přesně z ní zatmění uvidíte. Podstatné jsou následující údaje:
Platí jednoduché pravidlo: žádný přímý pohled na Slunce, aniž byste měli náležitě ochráněn svůj zrak. A to jak při pozorování očima, tak dalekohledem.
Výhodou je, že k pozorování slunečního zatmění dalekohled nutně nepotřebujete. Vystačíte si pouze se speciálními brýlemi na pozorování Slunce, které dostatečně ztlumí jeho jas a omezí i očima nepostřehnutelné, nicméně stále nebezpečné ultrafialové a infračervené záření.
Ty nejlevnější brýle bývají vyrobeny z papíru a namísto skel mají vlepenu speciální fólii, která zajistí výše uvedené. Lze je zakoupit na hvězdárnách nebo na internetu a jejich cena začíná na několika desítkách korun. Podstatné je, aby měly žádoucí certifikaci ISO 12312-2.
Pokud byste chtěli k pozorování Slunce použít i dalekohled, pak máte dvě možnosti:
Tou nejbezpečnější cestou je předsadit před objektiv přístroje k tomu určený sluneční filtr. Seženete jej v obchodech s astronomickou technikou a bývá foliový či skleněný. Popřípadě si jej můžete vyrobit i sami z k tomu určené fólie (prodává se v arších formátu A4) a kusu kartónu. Je přitom nezbytné, aby filtr dokonale zakrýval celý objektiv dalekohledu.
Pozn. Existují dokonce i speciální dalekohledy s vestavěnými slunečními filtry určené jen a pouze k pozorování naší denní hvězdy, jejich pořizovací cena je však nepoměrně vyšší.
Druhou možností je metoda tzv. projekce, kdy si obraz Slunce přes dalekohled jednoduše promítnete na bílé stínítko umístěné za okulárem (je potřeba pohrát si s vhodnou vzdáleností stínítka od okuláru i se zaostřením dalekohledu – promítané Slunce musí mít ostré okraje). Nevýhodou projekce je někdy značné zahřívání okuláru při průchodu slunečních paprsků. To platí zejména pro větší dalekohledy.
Ať už využijete první či druhý způsob, na zatmění vám postačí nějaký menší dalekohled či binokulár, s nímž zvládnete i pozorování bez stativu, takříkajíc z ruky.
Pokud chcete spatřit jediné měsíční zatmění roku 2026 viditelné i z území ČR, musíte si přivstat. Propukne totiž již v brzkých ranních hodinách. Měsíc v tu chvíli naleznete nepříliš vysoko nad jihozápadním horizontem. I tentokrát přitom platí, že pokud chcete ze zatmění vidět co nejvíce, je potřeba najít si místo s ničím nerušeným výhledem nad jihozápad.
Zatmění odstartuje ve 3:24 středoevropského letního času, kdy se při levém horním okraji úplňkového kotouče objeví očima špatně postřehnutelný zemský polostín. Bude postupovat směrem k pravému dolnímu okraji Měsíce a projeví se jen jako nenápadné potemnění měsíčního povrchu.
Mnohem zřetelnější bude plný zemský stín, který se objeví opět u levého horního okraje Měsíce ve 4:34. Tím začne částečné zatmění.
V maximální fázi zatmění, která nastane v 6:13, bude do plného zemského stínu ponořeno zhruba 90 % zářivého úplňkového kotouče. To už však bude Měsíc v ČR zapadat za obzor anebo bude dokonce pod ním (nejdéle nad obzorem vydrží Měsíc pozorovatelům v nejzápadnějších částech České republiky).
Úkaz je zajímavý jak pouhýma očima, tak dalekohledem. Vhodné jsou přitom přístroje umístěné na stativu, v nichž můžete v klidu sledovat postup zemského polostínu i plného zemského stínu po jasném měsíčním povrchu bohatém na detaily, jako jsou tzv. měsíční moře či nejrůznější krátery či pohoří.
Těšit se rovněž můžete na nevšední zabarvení zatmělého Měsíce umocněné jeho malou výškou nad obzorem. Typické jsou odstíny od temně červené, přes skořicovou až po čokoládově hnědou. Jaká barva převládne letos? Nechme se překvapit!