Menu English

Nejstarší část hvězdárny byla zrekonstruována

NEJSTARŠÍ ČÁST HVĚZDÁRNY BYLA ZREKONSTRUOVÁNA

V průběhu několika minulých měsíců byla zrekonstruována nejstarší část Hvězdárny a planetária Brno – otočná kopule o průměru 7 metrů. Přístupná bude během komentovaných pozorování Slunce a příležitostně i ve večerních hodinách.

„Poté, co jsme v loňském roce kompletně opravili celou brněnskou hvězdárnu za téměř 98 milionů korun, došlo také k malé, ale významné rekonstrukci hvězdářské kopule, která zažila již mnohé. Nyní je hvězdárna kompletní a dle počtu návštěvníků patří v Brně mezi jednu z nejatraktivnějších lokalit zejména pro veřejnost a rodiče s dětmi,“ uvedl primátor města Brna Roman Onderka.

„Jedná se o nejstarší část organizace, která byla budována v letech 1948–1954 a nikdy neprošla významnou rekonstrukcí. Nyní jsme ji ale upravili na historické pracoviště. Návštěvníci zde naleznou výstavu o dějinách Hvězdárny a planetária Brno, včetně Kraví hory, renovovaný dalekohled o průměru objektivu 20 centimetrů a ohniskové délce 3 metry, který doplní speciální sluneční dalekohled. Využívat je budeme ke komentovaným pozorováním Slunce a objektů sluneční soustavy,“ řekl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

 

Základní údaje
Rekonstrukce objektu s kopulí o průměru 7 metrů probíhala od května do září 2012. Náklady ve výši přibližně 300 tisíc korun hradila ze svého rozpočtu Hvězdárna a planetárium Brno. Byly vybourány příčky, kompletně renovována podlaha a elektroinstalace. Hlavní dalekohled – refraktor 200/3000 – prošel radikálním omlazením. Navíc byl k němu připojen nový sluneční dalekohled s průměrem objektivu 10 cm s tzv. H_alfa filtrem pro sledování Slunce a slunečních protuberancí. V předsálí je umístěna výstava o dějinách hvězdárny se zřetelem na okolní Kraví horu.

 

Z historie nejstarší části hvězdárny
Myšlenka na vybudování moravské metropolitní observatoře se objevila krátce po první světové válce. Avšak teprve v roce 1944 vznikla při Přírodovědném klubu v Brně astronomická sekce, z níž se po skončení války vytvořila samostatná společnost. V květnu 1946 se ustavila Společnost pro vybudování lidové hvězdárny v zemském hlavním městě Brně, ke které se přidali členové Československé astronomické společnosti a Astronomického ústavu Masarykovy univerzity, „sudičkami“ se pak stali významní odborníci, zejména Josef Mikuláš Mohr, Otto Obůrka, Bedřich Onderlička, Luboš Perek, Alois Peřina, Karel Raušal, Karel Šotola a Vladimír Vanýsek.

Podle původních plánů měla na tehdy skoro lysém kopci Kraví hora vzniknout budova o třech kopulích pro „dalekohledy ekvatoriálně montované“ doplněné o meridiánovou síň, planetárium, přednáškový sál, meteorologickou stanici a nezbytné zázemí. Poválečná ekonomická situace ale tyto ambiciózní představy brzo zredukovala na dvě menší, zvnějšku prakticky identické pozorovatelny s kamenným pláštěm a sedmimetrovou kopulí. Jižní, městská, hvězdárna byla zasvěcena lidové astronomii, severní, univerzitní, vědě.

 

První výkop
První výkop proběhl 30. srpna 1948 v místech, kde se tehdy rozkládal Sad Antonia Gramsciho, pojmenovaný podle marxistického teoretika a vůdce italského dělnického hnutí. Jak dokládají tehdejší údernické záznamy, „bez kladení základního kamene, bez poklepů a slavnostních řečí zabořily se do skály první špičáky“. Další postup ale brzdil nedostatek stavebních dělníků i materiálu, stejně jako houževnaté skalní podloží. Nakonec zde místní obyvatelé v rámci akce Občané budují své město zdarma odpracovali více než padesát tisíc brigádnických hodin.

 

Hrubá stavba dokončena 1950
Hrubá stavba obou budov sice byla dokončena již roku 1950, avšak pro zdržení výroby otáčivých kopulí se s prvním pozorováním začalo až v létě 1953. V městské hvězdárně byl provizorně umístěn dalekohled o průměru objektivu 16 centimetrů získaný „z universitní hvězdárny oxfordské, vybavený dobrou ekvatoriální montáží a hodinovým strojkem“, který zapůjčil Jaroslav Císař (1894–1983).

 

První návštěva městské hvězdárny
První návštěva městské hvězdárny – úředně zaznamenaná v knize exkurzí – na Kraví horu dorazila 6. července 1953. Mezi průvodci, označovanými do dnešních dnů jako demonstrátoři, figuruje známý popularizátor Jiří Grygar, objevitel jedné z nejslavnějších vlasatic 20. století Luboš Kohoutek, astrofyzik Zdeněk Kvíz či profesor astronomie Miroslav Vetešník, tehdy studenti místních středních a vysokých škol.

Moravská metropolitní hvězdárna, stejně jako univerzitní pozorovatelna byla zpočátku považována za provizorní stavbu, která mohla být na žádost majitele pozemku kdykoli zbourána. Přesto byla 16. října 1954 slavnostně zprovozněna a jejím prvním ředitelem se stal Otto Obůrka (1909–1982) a zřizovatelem Městský národní výbor v Brně. V době krátce předcházející také získala svůj první název: „Ve shodě s usnesením krajské konference KSČ v Brně požádala Společnost pro vybudování hvězdárny pana presidenta republiky Klementa Gottwalda, aby lidové hvězdárně propůjčil laskavě své jméno.“ Když ale byla v roce 1954 skutečně otevírána, ustálil se naštěstí název na Oblastní lidová hvězdárna v Brně.

Hvězdárna se budovala a rozšiřovala spontánně, svépomocně a často z materiálů „co dům dal“. Ve stísněných prostorách se začaly scházet nejrůznější skupiny pozorovatelů – do jedné ze dvou místností o rozměrech 2 x 4 metry se prý naskládalo až 14 astronomů, v kopuli mnohdy postávali posluchači na přednáškách, pro které se nepodařilo dojednat jiný sál, většina akcí se dokonce odehrávala u přenosných astronomických přístrojů na chodníku v parku. Nezapomenutelným byl především rok 1957, kdy na obloze zářila nápadná kometa Arend-Roland, později vystřídaná kometou Mrkos, došlo k tzv. velké opozici Marsu a na sklonku téhož roku začal kolem Země kroužit Sputnik 1. V roce 1958 se pak začalo budovat malé planetárium.