English
Deutch
Russkij
Italiano
Français
Polski

Zpravodaj

Chcete dostávat informace o aktuálním dění na Hvězdárně a planetáriu Brno prostřednictvím e-mailu? Nechcete přijít o zajímavý pořad či pozoruhodný úkaz na obloze? Zaregistrujte se k odebírání našeho newsletteru! Jednou, dvakrát do měsíce vám přijde rovnou do vaší e-mailové schránky.

Vítání jara 2020

V pátek 20. března nad ránem nastává jarní rovnodennost (přesně ve 4:49 středoevropského času) a úředně se tak objeví i jarní Slunce. Astronomická událost samozřejmě neunikne ani Hvězdárně a planetáriu Brno, která se pro vás v sobotu 21. března od 15.00 do 18.00 mimořádný program oslavující nejen jaro, ale také blížící se Velikonoce.

Cože se to bude dít? Budeme vyrábět netradiční zásobníky na osení, trénovat přesuny planet a malovat galaktická vejce.

Co si vzít se sebou? Dobrou náladu, chuť si hrát a také tvořit. Většinu materiálu si pro vás připravíme, ale radši si vezměte nějakou keramickou nádobu a kuličky na cvrnkání. Vesmírné černi, třpytivé modré i hvězdného prachu máme dost, tak neváhejte a dojděte.

Program je určen výhradně pro děti a je potřeba pro každé dítě zakoupit předem vstupenku na vybraný časový blok, do každého časového úseku se vejde 20 dětí. Cena vstupenky je 50 Kč a získáte ji na www.hvezdarna.cz/program

Časové bloky: 15:00, 15:30, 16:00, 16:30, 17:00, 17:30

Tak hurá jaro je tady, tak neseďte doma a vyrazte na Kraví horu!

Co budeme v sobotu dávat v digitáriu?

14:00 Po stopách Alberta Einsteina 3D
16:00 Zrození planety 2D
18:00 Vesmír 3D
20:00 Vesmír 3D

Na pořad do digitária koupíte vstupenku na www.hvezdarna.cz/program

Jaká je vlastně historie jarní rovnodennosti?

Existují jasné důkazy, že jarní rovnodennost slavili už Keltové, Germáni, Májové, Řekové nebo Římané. Pro řadu dávných civilizací ve 2. a 3. tisíciletí před naším letopočtem v této době dokonce začínal nový rok, dosud to tak praktikují například vyznavači pársismu (zoroastrianismu). Také je tu pověra, že pouze v den jarní rovnodennosti postavíme syrové vejce na špičku…

Dnešní význam jarní rovnodennosti je však výrazně menší. Křesťané od ní sice odvozují Velikonoce, ale pro astronomy je pouze okamžikem, kdy střed slunečního kotouče překročí světový rovník v souhvězdí Ryb.

Vzpomínáte si, jak jsme se učili, že rovnodennost nastává 21. března? Už to neplatí, ve 21. století se tak stalo naposledy v roce 2011, znovu až roku 2102. Za změnu data mohou přestupné roky. Vzácně může rovnodennost být i 19. března (poslední výskyt roku 1796, příští výskyt 2048).

A neplatí ani to, že by o „rovnodennosti“ byl den stejně dlouhý jako noc. Sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají (refrakce), takže v den rovnodennosti je Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut.

Přesto všechno má tohle období vliv na naši technologickou civilizaci. V období kolem jarní a podzimní rovnodennosti se totiž dostávají tzv. geostacionární družice na desítky minut do zemského stínu, tzv. období zatmění. Díky prudkým změnám teplot se mění technické charakteristiky jejich parabolických antén, což výrazně ovlivňuje kvalitu přijímaného signálu. Proto musí disponovat výkonnými bateriemi, které v té době zajistí jejich ohřev (v minulosti se jednoduše vypnuly).

Geostacionární družice se pohybují ve výšce asi 36 tisíc kilometrů a jsou pro pozemské pozorovatele stále nad stejným místem. Tudíž vždy sledují stejné územ. Zpravidla se jedná o meteorologické, telekomunikační a vojenské systémy. Takže si asi dokáže představit, jak by to dopadlo, kdyby se dvakrát ročně – na jaře a na podzim – dostaly do problémů.

Jak postavit vajíčko na špičku?

Hned několika způsoby. Nejjednodušší je nasypat na bílou rovnou podložku trochu kuchyňské soli. Drobná zrníčka soli mají tvar krychliček, pokud je ze stolu opatrně odfouknete, aby nebyla příliš vidět, bude vajíčko sát jen pomocí několika krystalků. Jinou možností je vařené vajíčko uchopit mezi prsty a na rovném hladkém stole ho skutečně rychle roztočit. Po chvíli otáčení se postaví na špici. Zkusíte to?

Jak si sami určíte rovnodennost?

Docela jednoduše! Protože sluneční paprsky dopadají za rovnodennosti na zemský povrch kolmo k zemské ose, pohybuje se stín libovolného pevného bodu v průběhu dne po přímce (tedy rovnoběžce). Stačí tedy v průběhu dnes zaznamenat polohu stínu kolmo zaražené tyče, sloupu elektrického vedení, kostelní věže… A pokud leží na přímce, je právě rovnodennost. Ve dny předcházející nebo naopak následující po rovnodennosti už přímku nenakreslíte, výsledkem bude hyperbola. Zdá se to neuvěřitelné, ale pokud budete postupovat obezřetně, trefíte se plus/mínus jeden den.

Publikováno 8. 3. 2020 19:08

 


 

  • čt
    9. dubna
  • V souvislosti s opatřením proti šíření koronaviru jsme až do odvolání zavřeni.
  • 10. dubna
  • V souvislosti s opatřením proti šíření koronaviru jsme až do odvolání zavřeni.