Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
Tábor

Večer 3. července 1753 dopadlo v okolí Tábora (obce Strkov, Kravín) nejméně sedm meteoritů s hmotností až 7 kg. Další zasypaly oblast o průměru kolem 2 km, mnohé skončily na dně blízkého rybníka, na pastvinách či v lánech obilí. Událost byla sledována řadou svědků, někteří z nich byly od míst dopadu vzdáleni jen několik desítek metrů. Nálezci se domnívali, že obsahují zlato a stříbro, proto byla většina exemplářů rozprodána. Největší dochovaný vzorek (2,8 kg) se nachází v Muzeu přírodní historie ve Vídni, tři exempláře kamenných meteoritů (chondritů) vlastní Národní muzeum v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 14° 39′ 0″ | 49° 24′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlovo náměstí 20, 120 00 Praha

Rakušan Christian Doppler (1803-1853) ve třicátých letech 19. století vyučoval na pražské polytechnice v Husově ulici (dnes České vysoké učení technické). Jako první popsal změnu vlnové délky signálu způsobenou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače. Pamětní desku má odhalenu v místě svých bydlišť na Karlově náměstí 20 a U obecního dvora 7 (viz samostatný odkaz).

geografická poloha 14° 25′ 11″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hrad III. nádvoří, 119 00 Praha 1 - Hradčany
http://www.hrad.cz/

V kryptě chrámu svatého Víta, Václava a Vojtěcha je pochován císař Rudolf II. (1552-1612), za jehož vlády došlo k nebývalému rozkvětu přírodovědného bádání nejen v Praze, ale i ve zbytku Čech a Moravy. Na Svatovítské katedrále na Pražském hradě byl podle dochovaných záznamů z roku 1477 umístěn orloj (o jeho konkrétní podobě není nic známo). V polovině 16. století byl ale nejspíš zničen při rozsáhlém požáru hradu.

geografická poloha 14° 23′ 59″ | 50° 5′ 27″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
373 05 Temelín
tel. 381 101 665 | http://www.cez.cz

Přibližně 25 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou leží jaderná elektrárna Temelín (energetická skupina ČEZ), která je od roku 2003 s výkonem 2000 MW největším energetickým zdrojem České republiky (dva tlakovodní reaktory). Informační centrum (http://www.cez.cz) je otevřeno prakticky každý den (vstup zdarma).

geografická poloha 14° 22′ 33″ | 49° 10′ 56″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
588 45 Dolní Cerekev 78

Na faře v Dolní Cerekvi nedaleko Jihlavy (č.p. 78) jsou sluneční hodiny s jemnou stupnicí a kalendáriem. Byly vytvořeny v roce 1853 (renovovány 1970) a je na nich český nápis "Užij nynější – pamětliv poslední".

geografická poloha 15° 27′ 27″ | 49° 20′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Bohumilice

V září 1829 byl v poli u Bohumilic, jenom několik desítek metrů od tamního zámku, náhodně vyorán železný meteorit o hmotnosti 58 kg. Stalo se tak v místech, kde podle pověsti "v dávných letech sletěl čert z nebe a propadl se do země”. Meteorit byl baronem F. Malovcem věnován Národnímu muzeu v Praze.

V roce 1889 byl v blízkosti Smrčné, jižně od Bohumilic, vyorán druhý meteorit (1 kg), třetí exemplář (6 kg) se nalezl v roce 1925 u Výškovic (západně od Bohumilic). Není tudíž vyloučeno, že i dnes mohou být v okolí Bohumilic nalezeny další meteority. Existují sice náznaky, že k hromadnému pádu těchto meteoritů došlo již v 17. století, na druhou stranu se ale může jednat o mnohem starší pozůstatky.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 13° 48′ 59″ | 49° 5′ 46″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
náměstí plk. Josefa Koukala, 538 54 Luže

Na náměstí plk. Josefa Koukala v Luži nedaleko Vysokého Mýta jsou instalovány veliké polární prstencové hodiny zhotovené roku 1990 Karlem Hůrkou.

geografická poloha 16° 1′ 48″ | 49° 53′ 41″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Sedlčany

V roce 1900 byl nedaleko Sedlčan, jihozápadně od Benešova u Prahy, vyorán malý železný meteorit (20 g). Podle vzhledu se odhaduje, že v půdě ležel poměrně dlouhou dobu, zřejmě několik staletí.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 14° 24′ 34″ | 49° 39′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Nerudova 7, 350 40 Cheb
tel. 739 322 319 | http://www.gymcheb.cz | gymcheb@gymcheb.cz

V nově vybudovaném areálu gymnázia se našlo místo i pro menší školní hvězdárnu s dalekohledem o průměru objektivu 30 cm, která je za výjimečných úkazů přístupná i veřejnosti.

Od října 2012 je zde v provozu školní planetárium (repasovaný přístroj Goto Venus), které bylo vybudováno v rámci projektu Zřízení Česko-německého jazykového a komunikačního centra na gymnáziích Oelsnitz a Cheb. Multimediální audiovizuální (Hvězdný) sál umožňuje nejmodernější druhy projekce, včetně nejnázornějších animací pomocí projektoru malého planetária.

geografická poloha 12° 21′ 43″ | 50° 4′ 35″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Horní náměstí, 785 01 Šternberk

Na římskokatolickém kostele Zvěstování Páně ve Šternberku, v rekordní výšce 35 metrů nad zemí, jsou sluneční hodiny z roku 1783.

geografická poloha 17° 18′ 4″ | 49° 43′ 55″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.