Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Karlovo náměstí 23 ,120 00 Praha

Na Novoměstské radnici na rohu Karlova náměstí a Vodičkovy ulice je zazděn "loket", délková míra 59,1 cm, podle které si kupci cejchovali vlastí měřidla. Československá republika přistoupila na metrický systém jednotek SI až v roce 1922. Jednotkou délky se stal 1 metr, definovaný speciální platinovou tyčí, jejíž délka vycházela (mylně) z desetimilionté části kvadrantu zemského poledníku. Od roku 1983 je ale metr definován jako délka dráhy, kterou projde světlo ve vakuu za 1/299 792 458 sekundy. Kopie původního platinového metru z roku 1928 připadla při dělení Československa Slovenské republice a je uložena v Bratislavě.

geografická poloha 14° 25′ 16″ | 50° 4′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlovo náměstí 13, 121 35 Praha

V první polovině 20. století byla v rámci Českého vysokého učení technického zřízena Katedra astronomie, která disponovala několika jednoduchými pozorovatelnami na střeše pražské techniky na Karlově náměstí. Vybaveny byly přístroji nezbytnými pro praktická cvičení studentů ve sférické a praktické astronomii. Katedra byla později zrušena, zbytky pozorovatelen dnes využívají mobilní operátoři.

geografická poloha 14° 25′ 8″ | 50° 4′ 35″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Dlouhá jízda 1253, 405 01 Děčín
http://www.zamekdecin.cz/

Na druhém nádvoří děčínského zámku (na místě hradu Přemyslovců, doloženého již roku 1128, kdy tu kníže Soběslav I. věznil a oslepil kněžice Břetislava) jsou barokní hodiny s bohatou výzdobou, snad z počátku 18. století (zrestaurovány 2004).

geografická poloha 14° 12′ 34″ | 50° 46′ 44″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Na Týně, 512 63 Rovensko pod Troskami

Na pilíři kostela sv. Václava v Rovensku pod Troskami (nedaleko Turnova) jsou velmi staré sluneční hodiny, snad dokonce z 15. století. Ke kostelu patří dřevěná zvonice s tzv. rebelantskými zvony, které jsou obrácené, tak že jejich srdce směřuje vzhůru. V dolní části zvonice si lze prohlédnout tzv. morovou rakev s nosítky.

geografická poloha 15° 15′ 31″ | 50° 32′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní náměstí, 746 01 Opava-Město

Model z roku 2006 znázorňuje sluneční soustavu zmenšenou v poměru 1:626 576 000. Díky němu poznáte nejen významné pamětihodnosti Opavy, ale zároveň získáte věrnou představu o rozlehlosti a "prázdnotě" vesmíru, ve kterém žijeme. Přímá vzdálenost mezi Sluncem a nejodlehlejším Plutem je devět kilometrů, navštívíte např. náměstí sv. Hedviky, pevnost v Milostovicích a nebo Arboretum Nový dvůr.

Každou planetu najdete v podobě menší či větší kuličky s plaketou. Na ní je stručný popis a seznam umístění všech objektů. Kromě 8 planet obsahuje stezka i Pluto a dvě planetky hlavního pásu (Oppavia a Silesia). Tyto planetky objevil zdejší rodák Johann Palisa, jehož jméno nese Hvězdárna a planetárium v Ostravě. Oppavia je latinský název pro Opavu a Silesia pro Slezsko.

Stezka začíná u kašny na Horním náměstí, před tzv. Hláskou. Zde se také nachází Městské informační centrum, kde o celém modelu získáte základní informace.

geografická poloha 17° 54′ 8″ | 49° 56′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Horní náměstí, 785 01 Šternberk

Na římskokatolickém kostele Zvěstování Páně ve Šternberku, v rekordní výšce 35 metrů nad zemí, jsou sluneční hodiny z roku 1783.

geografická poloha 17° 18′ 4″ | 49° 43′ 55″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Náměstí VMS 4, 434 01 Most
tel. +420 417 639 352 | http://www.asm.wms.cz/ | asm@wms.cz

Planetárium Most (otevřené roku 1984) prošlo po dvaceti letech provozu rekonstrukcí, původní přístroj typu Carl Zeiss Jena ZKP-2 byl nahrazen projekčním planetáriem ZKP-3 s plně automatickým digitálním provozem. V sále s kapacitou 45 návštěvníků v klimatizované kopuli o průměru deset metrů vzniklo moderní multifunkční centrum, které nabízí nejen informace z astronomie a příbuzných oborů, ale také poskytuje hodnotné kulturní zážitky.

Programová nabídka mosteckého planetária je v průběhu týdne zaměřena zejména na školy, pro veřejnost jsou vyhrazeny čtvrtky a soboty. Planetárium připravuje speciální programy při příležitosti mimořádných astronomických úkazů. Návštěvu je možné dohodnout telefonicky i mimo plánovanou provozní dobu. Vybrané pořady jsou k dispozici v cizích jazycích –anglicky, německy, arabsky.

Planetárium Most provozuje Astronomická společnost Most se statutem pobočky České astronomické společnosti. Zajímavostí je celkové architektonické řešení, planetárium je totiž umístěno ve 12 metrů velké kouli na střeše kulturního domu REPRE, přístupné prostřednictvím válcové "nohy" se 104 schody.

geografická poloha 13° 38′ 31″ | 50° 30′ 16″ | 266 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Švabinského 5, 674 01 Třebíč
tel. 568 845 683 | http://mujweb.atlas.cz/www/tankista/hvezdarna

Hvězdárnu najdete na jihozápadním okraji Třebíče ve čtvrti Horka-Domky. Stará pozorovatelna byla v Třebíči postavena v roce 1957, nová slouží od roku 1980. Pod odsuvnou střechou se ukrývá dalekohled typu meniscus-cassegrain 150/2200 a refraktor 135/2000, k dispozici jsou také menší přenosné přístroje. Na hvězdárně probíhají pravidelná pozorování večerní oblohy, jejich začátky je ale nezbytné ověřit telefonicky.

geografická poloha 15° 52′ 33″ | 49° 12′ 25″ | 505 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Státní zámek Velké Losiny, 788 15 Velké Losiny
http://www.losiny-zamek.cz/

Renesanční zámek ve Velkých Losinách se sice "proslavil" především inkvizičními procesy v osmdesátých letech 17. století, při kterých byla upálena celá řada nevinných obětí, na krásné sgrafitové omítce zde ale najdete i jednoduché sluneční hodiny z počátku 17. století, které prošly v roce 1999 celkovou obnovou.

geografická poloha 17° 1′ 52″ | 50° 1′ 23″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Bohumilice

V září 1829 byl v poli u Bohumilic, jenom několik desítek metrů od tamního zámku, náhodně vyorán železný meteorit o hmotnosti 58 kg. Stalo se tak v místech, kde podle pověsti "v dávných letech sletěl čert z nebe a propadl se do země”. Meteorit byl baronem F. Malovcem věnován Národnímu muzeu v Praze.

V roce 1889 byl v blízkosti Smrčné, jižně od Bohumilic, vyorán druhý meteorit (1 kg), třetí exemplář (6 kg) se nalezl v roce 1925 u Výškovic (západně od Bohumilic). Není tudíž vyloučeno, že i dnes mohou být v okolí Bohumilic nalezeny další meteority. Existují sice náznaky, že k hromadnému pádu těchto meteoritů došlo již v 17. století, na druhou stranu se ale může jednat o mnohem starší pozůstatky.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 13° 48′ 59″ | 49° 5′ 46″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.