>| Nebeský cestopis

V pořadu pod umělou oblohou planetária Nebeský cestopis se studenti seznámí s moderními názory na podobu sluneční soustavy a naší Galaxie. Uslyší odpověď na otázku, zda může Slunce nějakým způsobem ovlivňovat dění na Zemi a také – kolik je asi v tomto okamžiku v naší Galaxii vyspělých mimozemských civilizací.

Součástí pořadu Nebeský cestopis je historické líčení postupného objevování sluneční soustavy a diskuse nad otázkou, je-li vesmír doopravdy barevný a zda nás fotografické záběry prezentované v knihách a časopisech poněkud nematou.

Do pořadu je zařazena prohlídka aktuálního vzhledu povrchu Slunce (pomocí fotografických záběrů ze sluneční observatoře) a také procházka večerní oblohou. Během ní studenti poznají řadu nejnápadnějších souhvězdí a dozvědí se, jaké planety lze na vlastní oči spatřit „právě“ tento večer. Pořad doplňuje řada atraktivních záběrů a počítačových animací.

>| Jak je to doopravdy?

Lidské poznávání doprovází řada omylů. Pokud si je uvědomíme, budeme vědět víc než předtím. V pořadu pod umělou oblohou velkého planetária Jak je to doopravdy? půjde o astronomické omyly našich předků, které uvedeme na pravou míru.

Položíme si následující otázky: Kolik hvězd pozorujeme na obloze pouhýma očima a dalekohledem? Můžeme letět do souhvězdí Lva? Co jsou to souhvězdí? Co jsou to meteory? Hrozí nám nebezpečí z vesmíru?

Podíváme se i na planety sluneční soustavy. Jak je rozlišíme od hvězd? Jak se planety a Měsíc pohybují po hvězdné obloze a proč vzniká zatmění?

Do pořadu Jak je to doopravdy? je zařazena krátká historie dalekohledů a první pozorování oblohy, která uskutečnil Galileo Galilei. Bude také vysvětlen princip Keplerova dalekohledu a zmíníme se i o jeho využití v astronomii.

>| Dobrodružná optika I
Hra světla a stínu
(geometrická optika pro základní školy)

Poznejme hru světla a stínu, odhalme tajemství neviditelných letadel, krásy duhy, funkci zrcadel, čoček, lidského oka a mnoha dalších zajímavostí, to vše za pomocí nejmodernějších vzdělávacích pomůcek s odborným komentářem moderátora s astronomickým vzděláním.

Během pořadu si nejdříve připomeneme zákon odrazu a lomu. Poté uvidíme celou řadu experimentů, které dokazují každodenní přítomnost zákonů geometrické optiky. Rozklad bílého světla (duha), odraz infračervených paprsků (neviditelný odraz), úplný odraz (optická vlákna), zatmění Slunce a Měsíce, soumrakové jevy a mnohé další.

Pořad se snaží žákům předvést a vysvětlit formou nejrůznějších experimentů základní zákonitosti z geometrické a vlnové optiky. Interaktivní pořady probíhají v přednáškovém sále s kapacitou 35 míst. V případě většího počtu zájemců doporučujeme výpravu rozdělit na dvě menší skupiny a návštěvu kombinovat s některým z výukových pořadů pod umělou oblohou velkého planetária.

Studenti se mohou zapojit přímo do pořadu a jejich přístup pak udá tempo a směr dalšího výkladu. V některých případech si dokonce sami vyberou, jaký experiment uvidí. Každý pořad Dobrodružná optika je doplněn pozorováním Slunce – v přednáškovém sále nebo astronomickým dalekohledem. Za nepříznivého počasí jej nahrazuje krátká prohlídka astronomických přístrojů v pozorovatelně Hvězdárny.

Za jasného počasí může návštěvu Hvězdárny zpestřit prohlídka dalekohledů a za jasného počasí i pozorování Slunce, včetně návštěvy digitální výstavy ve foyer malého planetária. Přímo v astronomické pozorovatelně se stručně seznámíme s rozdílným přístupem v konstrukci optických přístrojů a základními požadavky kladenými na dalekohledy (čočkový a zrcadlový dalekohled).

Za příznivého počasí se podíváme na Slunce a objasníme si, co to jsou sluneční skvrny. Pomocí speciálního „Hα-dalekohledu“ si na okraji slunečního kotoučku prohlédneme proudy horkého plynu podpírané magnetickým polem (tzv. protuberance), chladnější a teplejší oblasti na povrchu Slunce, kde dochází k rozsáhlým erupcím, a řadu dalších zajímavostí. Nakonec se můžeme pokusit o diskuzi vlivu Slunce na člověka.

Prohlídka dalekohledů a za jasného počasí i Slunce je součástí představení Dobrodružná optika, může ale doplnit také návštěvu kteréhokoli představení pod umělou oblohou velkého planetária. V běžném uspořádání žáci nejdříve navštíví vzdělávací pořad v planetáriu a poté si prohlédnou astronomické dalekohledy, resp. Slunce.

S ohledem na omezenou kapacitu našich pozorovatelen je nezbytné pořad ´Prohlídka dalekohledů´ objednat s dostatečným předstihem. V případě většího počtu žáků je nutné výpravu rozdělit na dvě a více skupin. Pořad je celý veden moderátorem s astronomickým vzděláním, který po dohodě s pedagogem přizpůsobí výklad věku a znalostem návštěvníků.

>| Jak je to doopravdy?

Lidské poznávání doprovází řada omylů. Pokud si je uvědomíme, budeme vědět víc než předtím. V pořadu pod umělou oblohou velkého planetária Jak je to doopravdy? půjde o astronomické omyly našich předků, které uvedeme na pravou míru.

Položíme si následující otázky: Kolik hvězd pozorujeme na obloze pouhýma očima a dalekohledem? Můžeme letět do souhvězdí Lva? Co jsou to souhvězdí? Co jsou to meteory? Hrozí nám nebezpečí z vesmíru?

Podíváme se i na planety sluneční soustavy. Jak je rozlišíme od hvězd? Jak se planety a Měsíc pohybují po hvězdné obloze a proč vzniká zatmění?

Do pořadu Jak je to doopravdy? je zařazena krátká historie dalekohledů a první pozorování oblohy, která uskutečnil Galileo Galilei. Bude také vysvětlen princip Keplerova dalekohledu a zmíníme se i o jeho využití v astronomii.

>| Dobrodružná optika I
Hra světla a stínu
(geometrická optika pro základní školy)

Poznejme hru světla a stínu, odhalme tajemství neviditelných letadel, krásy duhy, funkci zrcadel, čoček, lidského oka a mnoha dalších zajímavostí, to vše za pomocí nejmodernějších vzdělávacích pomůcek s odborným komentářem moderátora s astronomickým vzděláním.

Během pořadu si nejdříve připomeneme zákon odrazu a lomu. Poté uvidíme celou řadu experimentů, které dokazují každodenní přítomnost zákonů geometrické optiky. Rozklad bílého světla (duha), odraz infračervených paprsků (neviditelný odraz), úplný odraz (optická vlákna), zatmění Slunce a Měsíce, soumrakové jevy a mnohé další.

Pořad se snaží žákům předvést a vysvětlit formou nejrůznějších experimentů základní zákonitosti z geometrické a vlnové optiky. Interaktivní pořady probíhají v přednáškovém sále s kapacitou 35 míst. V případě většího počtu zájemců doporučujeme výpravu rozdělit na dvě menší skupiny a návštěvu kombinovat s některým z výukových pořadů pod umělou oblohou velkého planetária.

Studenti se mohou zapojit přímo do pořadu a jejich přístup pak udá tempo a směr dalšího výkladu. V některých případech si dokonce sami vyberou, jaký experiment uvidí. Každý pořad Dobrodružná optika je doplněn pozorováním Slunce – v přednáškovém sále nebo astronomickým dalekohledem. Za nepříznivého počasí jej nahrazuje krátká prohlídka astronomických přístrojů v pozorovatelně Hvězdárny.

>| Cesta bez návratu

Fascinující cestu skrze vzdálené světy Sluneční soustavy multivizuální představení Cesta bez návratu. Inspirací mu byla dobrodružná a velmi náročná cesta dvojice meziplanetárních sond, které v osmdesátých letech minulého století prolétly kolem velkých planet a odkryly v jejich okolí úžasné a zároveň tajemné světy. Doslova se jednalo o jednu z největších kosmických výprav 20. století.

Představení obsahuje množství originálních animací. Celý příběh je koncipován takovou formou, aby se návštěvník vžil do role samotných kosmických sond a společně s nimi odhaloval krásné a bizarní světy Jupiteru, Saturnu, Uranu i Neptunu.

Seznámíte se například se zvláštními světy měsíců velkých planet. Na některých z nich sněží síra, jiné mají obří oceány vody pod ledovou kůrou, kde by se mohl dokonce nacházet jednoduchý život. Řadu z nich dotváří četné sopky, které ale nechrlí láva, nýbrž ledové krystalky.

Příběh našich cestovatelů ale pokračuje dodnes. Letí obrovskou rychlostí do nekonečného vesmíru a na svých palubách nesou vzkazy mimozemským civilizacím. Najdou vůbec někdy adresáta? Multivizuální přestavení namluvil Zdeněk Junák, autorem scénáře a režisérem v jedné osobě je Jindřich Žižka.

Na hvězdárně je k dispozici několik různých dalekohledů, počínaje přenosnými přístroji a konče dalekohledy s objektivem o průměru 15 a 20 centimetrů, kterými si příchozí prohlížejí zajímavosti večerního nebe. Návštěvníkům ukazujeme Měsíc, některé planety a samozřejmě i objekty vzdáleného vesmíru – dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny a galaxie, to vše s vhodně voleným komentářem našeho odborného pracovníka. A pokud je zataženo, máme večer připraven speciální pořad pod umělou oblohou malého planetária (35 míst).

>| Vesmírné divadlo

Pořad pod umělou oblohou velkého planetária o čtyřech dějstvích, která se odehrávají na denní i noční obloze. V každém z nich najdou zvídaví žáci odpovědi na otázky, týkající se nejdůležitějších vesmírných těles.

První dějství je věnováno naší denní hvězdě. Jak se mění sluneční tvář? Je Slunce hvězdou velkou nebo malou? Bude nám ještě dlouho svítit?

Druhé dějství se zaměřuje na tajemný svět hvězd. Jak vypadaly staré hvězdné mapy? Co jsou to souhvězdí? Procházka noční oblohou. Báje o obávaném i obdivovaném Orionovi a Plejádách.

Ve třetím dějství se podíváme na pozoruhodné planety. Svět planet očima kosmických sond. Planety na aktuální obloze. Co jsou to padající hvězdy? Pomíjivá krása komet.

V posledním dějství se vypravíme na Měsíc, po stopách prvních kosmonautů. Čeká nás pustá a nehostinná měsíční krajina, stejně jako odpověď na otázku, zda budeme na Měsíci potřebovat nové hvězdné mapy.

>| Dobrodružná optika II
Tajemství světla a stínů
(geometrická optika pro střední školy)

Cyklus Dobrodružná optika se snaží žákům předvést a vysvětlit formou nejrůznějších experimentů základní zákonitosti z geometrické a vlnové optiky. Interaktivní pořady probíhají v přednáškovém sále s kapacitou 35 míst. V případě většího počtu zájemců doporučujeme výpravu rozdělit na dvě menší skupiny a návštěvu kombinovat s některým z výukových pořadů pod umělou oblohou velkého planetária.

Studenti se mohou zapojit přímo do pořadu a jejich přístup pak udá tempo a směr dalšího výkladu. V některých případech si dokonce sami vyberou, jaký experiment uvidí.

Každý pořad Dobrodružná optika je doplněn pozorováním Slunce – v přednáškovém sále nebo astronomickým dalekohledem. Za nepříznivého počasí jej nahrazuje krátká prohlídka astronomických přístrojů v pozorovatelně Hvězdárny.

V rámci pořadu Dobrodružná optika II (geometrická optika pro střední školy) odhalíme tajemství laserových show, krásu duhy, chyby v Manetově obrazu, funkci zrcadel, čoček či oka a mnoho dalších zajímavostí, jenž lze vysvětlit pomocí zákona odrazu a lomu.

Poté uvidíme celou řadu tradičních i netradičních experimentů, které dokazují každodenní přítomnost zákonů geometrické optiky. Například rozklad bílého světla (duha), zviditelnění neviditelných infračervených paprsků a neviditelný odraz, optická vlákna, rozptyl laserového paprsku, soumrakové jevy a mnohé další.

>| Zapomenutá hvězda

V pořadu pod umělou oblohou velkého planetária Zapomenutá hvězda navštívíme nejen pestrý svět hvězd, ale především Slunce, které je pro obyvatele Země hvězdou nejdůležitější. Zazní odpovědi na otázky: Jaký je počet hvězd ve vesmíru? Kolik jich můžeme pozorovat pouhýma očima? Jak vypadá aktuální obloha?

Ve druhé části pořadu bude názornou formou vysvětlen vznik a vývoj Slunce. Naši denní hvězdu si porovnáme s jinými stálicemi, které nalezneme v okolním vesmíru. Moderátor představení se zamyslí nad otázkou, zda je pro nás Slunce nejvhodnější hvězdou a jak by asi vypadal život pod jiným „sluncem“.

Ve třetí části Zapomenuté hvězdy se podíváme na jevy, které můžeme pozorovat na povrchu Slunce a na to, jak Slunce ovlivňuje život na naší Zemi. Vrcholem pořadu je podmanivé líčení úplného zatmění Slunce.

Pořad Zapomenutá hvězda je součástí trilogie, do které patří představení Sedmý kontinent a Živá planeta.

>| Dobrodružná optika II
Tajemství světla a stínů
(geometrická optika pro střední školy)

Cyklus Dobrodružná optika se snaží žákům předvést a vysvětlit formou nejrůznějších experimentů základní zákonitosti z geometrické a vlnové optiky. Interaktivní pořady probíhají v přednáškovém sále s kapacitou 35 míst. V případě většího počtu zájemců doporučujeme výpravu rozdělit na dvě menší skupiny a návštěvu kombinovat s některým z výukových pořadů pod umělou oblohou velkého planetária.

Studenti se mohou zapojit přímo do pořadu a jejich přístup pak udá tempo a směr dalšího výkladu. V některých případech si dokonce sami vyberou, jaký experiment uvidí.

Každý pořad Dobrodružná optika je doplněn pozorováním Slunce – v přednáškovém sále nebo astronomickým dalekohledem. Za nepříznivého počasí jej nahrazuje krátká prohlídka astronomických přístrojů v pozorovatelně Hvězdárny.

V rámci pořadu Dobrodružná optika II (geometrická optika pro střední školy) odhalíme tajemství laserových show, krásu duhy, chyby v Manetově obrazu, funkci zrcadel, čoček či oka a mnoho dalších zajímavostí, jenž lze vysvětlit pomocí zákona odrazu a lomu.

Poté uvidíme celou řadu tradičních i netradičních experimentů, které dokazují každodenní přítomnost zákonů geometrické optiky. Například rozklad bílého světla (duha), zviditelnění neviditelných infračervených paprsků a neviditelný odraz, optická vlákna, rozptyl laserového paprsku, soumrakové jevy a mnohé další.

>| Zapomenutá hvězda

V pořadu pod umělou oblohou velkého planetária Zapomenutá hvězda navštívíme nejen pestrý svět hvězd, ale především Slunce, které je pro obyvatele Země hvězdou nejdůležitější. Zazní odpovědi na otázky: Jaký je počet hvězd ve vesmíru? Kolik jich můžeme pozorovat pouhýma očima? Jak vypadá aktuální obloha?

Ve druhé části pořadu bude názornou formou vysvětlen vznik a vývoj Slunce. Naši denní hvězdu si porovnáme s jinými stálicemi, které nalezneme v okolním vesmíru. Moderátor představení se zamyslí nad otázkou, zda je pro nás Slunce nejvhodnější hvězdou a jak by asi vypadal život pod jiným „sluncem“.

Ve třetí části Zapomenuté hvězdy se podíváme na jevy, které můžeme pozorovat na povrchu Slunce a na to, jak Slunce ovlivňuje život na naší Zemi. Vrcholem pořadu je podmanivé líčení úplného zatmění Slunce.

Pořad Zapomenutá hvězda je součástí trilogie, do které patří představení Sedmý kontinent a Živá planeta.

>| Dobrodružná optika II
Tajemství světla a stínů
(geometrická optika pro střední školy)

Cyklus Dobrodružná optika se snaží žákům předvést a vysvětlit formou nejrůznějších experimentů základní zákonitosti z geometrické a vlnové optiky. Interaktivní pořady probíhají v přednáškovém sále s kapacitou 35 míst. V případě většího počtu zájemců doporučujeme výpravu rozdělit na dvě menší skupiny a návštěvu kombinovat s některým z výukových pořadů pod umělou oblohou velkého planetária.

Studenti se mohou zapojit přímo do pořadu a jejich přístup pak udá tempo a směr dalšího výkladu. V některých případech si dokonce sami vyberou, jaký experiment uvidí.

Každý pořad Dobrodružná optika je doplněn pozorováním Slunce – v přednáškovém sále nebo astronomickým dalekohledem. Za nepříznivého počasí jej nahrazuje krátká prohlídka astronomických přístrojů v pozorovatelně Hvězdárny.

V rámci pořadu Dobrodružná optika II (geometrická optika pro střední školy) odhalíme tajemství laserových show, krásu duhy, chyby v Manetově obrazu, funkci zrcadel, čoček či oka a mnoho dalších zajímavostí, jenž lze vysvětlit pomocí zákona odrazu a lomu.

Poté uvidíme celou řadu tradičních i netradičních experimentů, které dokazují každodenní přítomnost zákonů geometrické optiky. Například rozklad bílého světla (duha), zviditelnění neviditelných infračervených paprsků a neviditelný odraz, optická vlákna, rozptyl laserového paprsku, soumrakové jevy a mnohé další.

Během školního roku pořádáme každý čtvrtek od 18 hodin cestopisné přednášky a multivizuální představení v cyklu Za poznáním modré planety. Většinu těchto akcí spolupořádá cestovní kanceláří Kudrna. Cestopisné přednášky jsou určeny nejširší veřejnosti. Konkrétní téma zjistíte z našeho měsíčního přehledu na jiném místě těchto www stránek.

Na hvězdárně je k dispozici několik různých dalekohledů, počínaje přenosnými přístroji a konče dalekohledy s objektivem o průměru 15 a 20 centimetrů, kterými si příchozí prohlížejí zajímavosti večerního nebe. Návštěvníkům ukazujeme Měsíc, některé planety a samozřejmě i objekty vzdáleného vesmíru – dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny a galaxie, to vše s vhodně voleným komentářem našeho odborného pracovníka. A pokud je zataženo, máme večer připraven speciální pořad pod umělou oblohou malého planetária (35 míst).