Sluneční soustava » Venuše, Merkur a ty další

Venuše, Merkur a ty další

Dvě vnější a dvě vnitřní planety příliš detailů k prohlížení nenabízí. Přesto všechno si zaslouží alespoň stručnou prohlídku.

Venuše se z planet Sluneční soustavy k Zemi přibližuje na nejmenší možnou vzdálenost. I přesto ale v dalekohledech zahlédnete pouze světlé vrstvy husté atmosféry. Snad nejvíc napínavé je tudíž sledovat, jak na cestě kolem Slunce mění fázi a úhlovou velikost. 

Srpek Venuše rozložený zemskou atmosférou na duhové spektrum pozorovaný větším dalekohledem s velkým zvětšením. Zdroj: NASA.
Srpek Venuše rozložený zemskou atmosférou na duhové spektrum pozorovaný větším dalekohledem s velkým zvětšením. Zdroj: NASA.
Planeta Merkur nabízí ještě méně detailů než Venuše. S výjimkou změn úhlového průměru a fází na jejím povrchu nic zajímavého nezahlédneme. Zdroj NASA, JPL.
Planeta Merkur nabízí ještě méně detailů než Venuše. S výjimkou změn úhlového průměru a fází na jejím povrchu nic zajímavého nezahlédneme. Zdroj NASA, JPL.

Spatřit Merkur není až tak obtížné. Pokud se dostatečně úhlově vzdálí od Slunce, pak jej dokážete nalézt s triedrem a poté většinou i bez něj. Co do jasnosti bude srovnatelný s hvězdou Capella ze souhvězdí Vozky nebo Arkturus z Pastýře. I když na jeho drobném kotoučku bývají patrné temnější či světlejší oblasti, drtivá většina těchto jevů představuje pouhou iluzi. Jediné, co tedy můžete v dalekohledu sledovat, jsou změny úhlových rozměrů a fází Merkuru, podobně jako u Venuše, avšak střídajících se v rychlejším sledu a kratších cyklech.

Planety Uran a Neptun jsou od nás bohužel příliš daleko, takže nemají dostatečně velké úhlové rozměry na to, abyste na nich cokoli zahlédli. Uran se v malém přístroji vykreslí jako kruhový kotouček se světle zeleným odstínem o průměru kolem čtyř úhlových vteřin. Pro Neptun je typický světle modrý odstín a poloviční úhlová velikost.

Modrý kotouček planety Uran – to jediné spatříme i v těch největších dalekohledech. Zdroj: Jiří Dušek.
Modrý kotouček planety Uran – to jediné spatříme i v těch největších dalekohledech. Zdroj: Jiří Dušek.
 

Nahoru

 

Zajímavé představení předvede Venuše v dalekohledu s velkým zvětšením při západu za velmi vzdálený obzor. Jeden okraj planety tehdy získá nápadně červené zabarvení, zatímco druhý barvu modrou. Příčinou je lom světla v pozemské atmosféře – paprsky červené barvy se totiž lámou méně než modré.

Otázky

01

Tajemná Venuše?

V jaké fázi – nov, první čtvrt, úplněk, poslední čtvrt – bude Venuše v době, kdy je od Země nejdále?

Vyberte správnou odpověď (pozor, více odpovědí může být správných):
    Když se nachází v úplňku.
    Když je přesně před Sluncem.
    Otázka nemá smysl.
02

Pozorujte

Zkuste se podívat na některý z nápadnějších meteorických rojů, jejichž přehled uvádíme v této kapitole. Pozorujte alespoň 1 hodinu a pak nám o svých zkušenostech podejte stručnou zprávu. Mohla by vypadat například takto: Dne 12. prosince večer jsem se podívala na meteory roje Geminid. Pozorovací stanoviště – Brodek u Konice, čas pozorování 20:15 až 21:12 SEČ. Celkem zahlédnuto 14 meteorů.

Odpovězte formou psaného textu:
 

 

Nahoru